Sfinx

20. dubna 2007 v 18:43 |  Nadpřirozené a bájné bytosti
SFINX (SFINGA)
Sfinx - (latinsky Sphinx, též sfinga) je mýtický tvor, který má tělo lva s hlavou berana, sokola nebo člověka. Sfinga byla vymyšlena ve starověkém Egyptě odkud se dostala do řecké mytologie. V moderním umění se Sfinx stala symbolem záhodnosti ženy.
Sfinx ve starověkém Egyptě
Ve starověkém Egyptě, sfinx představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Podle toho co sfinx představovala lze egyptské sfinx rozdělit na tři základní typy:
Androsphinx, sfinx s lidskou hlavou, zpravidla s portrétními rysy. V Egyptě se vždy jednalo o panovníka a vyskytují se pouze mužské sfinx.
Criosphinx, sfinx s beraní hlavou, jedná se o sochy boha.
Hierocosphinx, sfinx s hlavou sokola nebo jestřába.
Ve starověkém Egyptě byla sfinx velmi populární a bylo jich nalezeno značné množství.
Sfinx ve starověkém Řecku
V mytologii starověkého Řecka se vyskytovala jediná sfinx. Tato sfinx byla obrovské monstrum, které mělo hlavu a hruď (zpravidla obnaženou) ženy, lví tělo, hadí ocas a ptačí (nejčastěji bývá uváděno orlí) křídla. Rodiči této sfinx byli, podle Hésioda storuký obr Týfón a jeho manželka Echidna. Její přesnější životopis není znám, prakticky se o ní ví jen to, že ji Héra (podle jiných verzí Áres, nebo oba společně) poslali z Etiopie k Thébám, zde se usídlila na hoře Sfingio a dávala všem procházejícím hádanku a toho kdo ji neuhodl toho rozsápala (podle jiné verze uškrtila). Měla osudem určeno, že až někdo její hádanku uhodne, tak zemře, což se naplnilo poté co ji uhodl Oidipus a sfinx skočila do moře, kde utonula. Podle některých badatelů měla tato sfinx jméno Phix.
Ohledně toho jakou dávala hádanku existuje několik verzí, nejčastěji bývá uváděna Sofoklova: "Které zvíře ráno chodí po čtyřech nohou, v poledne po dvou, a večer po třech?" Správná odpověď pak byla člověk, protože jako batole chodí po čtyřech nohou, jako dospělý po dvou a ve stáří používá hůl.
Takovéto monstrum je pro řeckou mytologii velmi neobvyklé a je prakticky jediné svého druhu v Řecku, usuzuje se, že vznikla pod vlivem podobných představ z Asie.
Sourozenci Sfingy byli:
Orthos - dvouhlavý pes
Kerberos - tříhlavý podsvětní pes
Hydra - obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami
Chiméra - obluda s tělem lva, vprostřed kozy, vzadu draka, dštila oheň třemi tlamami
Sfinx ve středověku
Středověk se sfingami příliš nezabýval, ačkoli se v několika cestopisných dílech a později i v několika bestiářích sfinx vyskytují, nejedná se o příliš rozšířené téma.

Etymologie slova
Slovo sfinx pochází z řečtiny, ale má kořeny v egyptštině, v Egyptě totiž byla sfinx označována jako "šeseps-anch" (tzn. žijící obraz), toto slovo se následně dostalo do Řecka, kde díky funkci řecké sfinx bylo přizpůsobeno slovesu sphingo (škrtit) a odtud se rozšířilo do celého světa.

Sfinx v umění
Nejznámější je sfinx je Velká Sfinga v Gize, , která je zároveň největší sochou na světě. Další velmi známou je tzv. Růžová sfinx, která je z růžového mramoru a je zajímavá jednak zvláštním, jakoby napjatým výrazem a dále tím, že má na hrudi pečeť, kterou získala od hyského lupiče. Velmi známá je také cesta k Vesétským chrámovým komplexům Karnak a Luxor, k těmto chrámům vedla široká cesta bohů roubená sfingami. Tyto sfinx symbolizují boha Amóna, mají lví tělo a beraní hlavu, mezi předními prackami jim stojí sochy panovníků.
Ve starověkém Řecku byla vyobrazena na celé řadě vlysů, či váz z čehož lze usuzovat, že Oidpúv mýtus byl velmi populární.
V římském umění se sfinx téměř nevyskytovala, ačkoli se Římané se sfinx mohli setkávat díky dílům dovezeným z Egypta
V evropském umění se sfinx poprvé vyskytuje koncem baroka ve Francii, během 16. 17. století se objevuje na rytinách, později i jako socha. V tomto období bývá okřídlena, tělo bývá lví a hlava a hruď je zobrazení mladé ženy.
V Evropě se stal motiv sfinx populární především v empíru, kdy se dostala na výzdobu nábytku či schodišť. Dále se relativně často objevuje v sochařské výzdobě parků. Taková sfinx je téměř vždy ležící a na základě řeckých vzorů. Nejznámější česká socha sfinx se nachází v parku u zámku Veltrusy. V malířství pak sfinx pronikla do symbolismu, kde se stala symbolem záhodnosti.
V heraldice se sfinx nevyskytuje příliš běžně, ale lze jí zde také najít např. v erbu F. L. Riegera.

Sfinx v moderní literatuře a kultuře
V evropské literatuře se sfinx znovu objevila v 19. století v romantismu a symbolismu.
V současnosti se sfingy objevují především ve fantasy literatuře, nebo v počítačových hrách, kde převažuje vliv antiky a sfinga tak často dává různé hádanky jejichž uhodnutí ovlivní osud hrdiny. V takovéto literatuře jsou sfingy většinou obrovská zvířata s lvím tělem, lidskou hlavou a křídly. Sfingy tak nejčastěji představují záporné vedlejší hrdiny a jejich porážení představuje velmi složitý úkol.
Sfinga se v této roli objevila např. ve hře Final Fantasy nebo v séii knih s Harry Potterem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama